zimní

20. prosince 2015 v 11:34 | rioli |  okno
Za okny Domečku je pořád stejně. Holé větve, jabloň s posledními seschlými jablíčky, mlha ve všech proměnách vůní a barev. Dneska jsem vstávala do mléčné, husté, která jakoby se propadala do údolí a mezi kopce... pak se zvedla a zešedla v líné mraky na obloze. Je mokro. Temné, nehybné tůňky v lese tmavnou čím dál víc, lišejníky se slastně protahují a plnými doušky do sebe vstřebávají tuhle studenou vlhkost. Já každé ráno do tmy otvírám modře světélkující obálku s kouskem adventní pohádky. (zalepené obálky při odlepování potmě modře blikají, vyzkoušejte!:)) Pak rozsvítím svíčky na věnci, dneska už všechny. Pak ještě jednu před zrcadlem a světýlka natažená nad postelí a myslím na to, že si možná ve tmě na nádraží koupím ten veeliký kelímek čaje s mlíkem a budu ho usrkávat celou cestu do školy.

Tentokrát ale myslím na zimu, na vánoce. Nedávno jsem tu při svíčkách seděla na posteli se svým blízkým človíčkem a povídaly jsme si o tom, co máme vlastně rády. Nejradši.

Mám vánoce spojené s něčím napůl útulným, domácím a napůl divokým, tajemným. A nejvíc ze všeho se samotou. Ale takovou zvláštní, dobrou. Všichni jste spolu, sedíte kolem stolu, za okny tma, na okně svícen, ale uvnitř sebe máte zvláštně ticho. Něco ve vás sedí, zabalené do kabátu vydechuje obláčky páry a dívá se, dívá se do dálky, přemýšlí, mlčí. Je to strašně plaché a trochu se to chvěje, v uších tomu hučí zimní vítr. Dálky. Lesy, které mlčí, jen občas zaskřípou. Ledy, které pukají. Hluboké ticho padajícího sněhu. Opatrně se míjíte se zvěří a všichni se díváte do dálek nehybnýma očima. Jdete pomalu, něco je ve vzduchu. Boty vám váznou v bahně, v závějích a slova váznou. Přižene se vichřice a zapalujete svíčky za okny, sušíte na topení ponožky a rukavice. Díváte se do dálek, do ohně. Voní pryskyřice a ořechy a síra.Vysoké chrámy, ty staré, anglické katedrály. Vánoční díly Poirota. Kakao vařené na plotně...
Co se vybaví vám, s čím máte spojené vánoce vy?

...a pusťte si Stinga :) https://www.youtube.com/watch?v=5eEMKrvBnQc
 


Komentáře

1 Silwiniel Silwiniel | Web | 23. prosince 2015 v 9:30 | Reagovat

Popisuješ Vánoce opravdu nádherně! Já jsem měla vždycky Vánoce dost komplikované, dokud jsem žila s nevlastním otcem, většinou Vánoce za nic nestály, neměly žádnou atmosféru...Ale teď budu poprvé na vánoce s Quenem a s jeho skvělými rodiči, tak se moc těším! :)

2 Jíťa Jíťa | Web | 24. prosince 2015 v 10:59 | Reagovat

Přeju ti krásný Vánoce a svátky a dny zimního volna, Riolko! :)
Popsala jsi to moc pěkně, jen ten sníh za oknem docela chybí :( Líbí se mi představa zasněženého srubu někde v divočině, kde je vevnitř teplo a útulno a voní tam cukroví... :)

3 Aredhel Aredhel | Web | 29. prosince 2015 v 16:12 | Reagovat

To je sníh na té první fotce? No teda...
Líbí se mi jak popisuješ samotu, málokdo si dneska uvědomuje, jak dobrá a potřebná věc to občas je, jenom se ztišit a být na malou chviličku sám, nerušený...
Krásný zbytek vánočního času, Rioli!

4 Vass-Kol Vass-Kol | Web | 7. července 2016 v 15:22 | Reagovat

Tak výborně popsaný že z toho mam husinu.. a ta poslední fotka je naprosto boží. Sakra začlo léto a já teď uplně cejtim vánoce kvůli tobě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama