11. listopadu

11. listopadu 2016 v 22:39 | rioli |  polštář
čtvrt na jedenáct: sedím doma u okna, na stole hoří svíčka, chumelí. Pokaždé znova je to takový zázrak téhle bílé země, jak ulice zapadává sněhem. Jak teď asi tiše šumí lesy?

dnešní den byl jeden z těch tolik plných! hudby - po tak dlouhé době jsem zase oprášila housle! a tak ráda poslední dobou zpívám. pak čtyřhodinová procházka po lesích v dešti: mokré boty, listí, houby, zaječí lebky podél cest obrostlé mechem. Šero smrkových houštin, světla opadaného listí, poslední šípky, průzračné kapičky na křehkých prstech buků.

tak ráda tvořím s lidmi, umělci. brouzdáme krajem, vzdycháme nad každým stéblem trávy, nevadí nám zima ani nepohodlí - to všechno jen ty prožitky umocňuje. fotíme příběhy, obnažené ruce, duše u starých stromů, bludičky v ledových lesních rybnících. vracíme se mlhou a houstnoucím šerem večera zámeckou pěšinkou podél temného potoka, podél té kamenné sochy, nějaké řecké bohyně, obrostlé lišejníky, se zlomenýma a ztracenýma rukama, přes kopec podél hřbitova. v údolí se rozsvěcí světla a my si neseme hořící lucernu, rozcuchané, prokřehlé a plné chvějivé radosti.

jediná kavárna v Městečku má otevřeno a je prázdná. v kamínkách u stěny plápolá oheň, měkká křesla, polštáře, rozsvícené lampy, voní pomeranče, na stole svíčka, horký, sladký čaj. třu dlaněmi o sebe, ještě se mi úplně nevrátil cit do rukou, češu si prsty mokré vlasy, červené tváře, zabalené v šálách, za okny prší.

a to všechno se otevírá a zároveň je shrnuto v tomhle a je to tak hluboké, že mi nestačí slova (jde spíš o to číst mezi řádky: útulné společenství domova kolem krbu, společně-tvořící, vztah k zimě):

 


Komentáře

1 Matěj Matěj | Web | 11. listopadu 2016 v 23:16 | Reagovat

A nakonec všude dobře, doma nejlépe. Jsem taky z malého města (Frenštát pod Radhoštěm), sice kaváren máme víc (teď mě napadají tři :-) ), ale jsme zrovna tak obklopeni lesy. Krásná zelená kotlina v létě, bílá pak v zimě. A řekl bych, že procházka po studeném lesíku za práskání sněhu pod podrážkami, za vůně zmrzlého dřeva a hřejivého dechu, který se proměňuje v kouř, je jedna z nejlepších věcí, která například mě hned pozitivně nabije...

V tomhle Ti rozumím ;-)

2 Evča Evča | Web | 16. listopadu 2016 v 12:55 | Reagovat

Krásný článek, takový jemný jako sněhové vločky. Jako vždycky... děkuji, potěšila jsi mě :)

3 Silwiniel Silwiniel | Web | 16. listopadu 2016 v 21:38 | Reagovat

U nás ještě nechumelilo, tady stejně všechno hned roztaje. Ta procházka musela být krásná, už jen podle fotek, co jsem viděla, ty byly opravdu nádherné!

4 Šárka Šárka | Web | 3. prosince 2016 v 14:30 | Reagovat

Tvůj nádherný popis toho dne by vytáhl z postele i toho nejlínějšího lenocha :)

5 BenyE BenyE | E-mail | 16. ledna 2017 v 18:14 | Reagovat

I found this page on 11th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

6 ZdenekC ZdenekC | E-mail | 17. ledna 2017 v 18:04 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na tiseni.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

7 MarcoK MarcoK | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 11:00 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

8 Aredhel Aredhel | Web | 20. ledna 2017 v 2:16 | Reagovat

Zima je pro mě naprosto nejnádhernější období... sice se neustále třesu zimou, toužím po teple, zebou mě nohy, protože mám děravé boty, ale je to nádherné a já zimu obdivuju, jsem jí fascinovaná, prožívám ji... ale přeci jenom mi vadí, když je mi chladno. V tom je asi mezi námi rozdíl. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama